Operátory

Operátory určují co se má s proměnnými a konstantami provést. ¹⁾

Operátor přiřazení

Jedná se o základní, ale zřejmě nejčastěji používaný operátor a značí se rovnítkem =.

int x;
x = 7;
printf("%d\n",x);
// output: "7"

Proměnné x, je přiřazena hodnota 7. Při výpisu se tedy zobrazí „7“.

int x,y,z;
x = 7; //proměnné x je přiřazena hodnota 7 (x=7;y=0,z=0)
y = x; //proměnné y je přiřazena hodnota proměnné x, tedy 7 (x=7;y=7;z=0)
z = 3; //proměnné z je přiřazena hodnota 3 (x=7;y=7;z=3)
x = y + z; //proměnné x je přiřazen součet hodnot proměnných y a z (x=10,y=7,z=3)
printf("%d\n",x);

• u přiřazení platí pravidlo right to left, neboli zprava doleva.
• Znamená to, že hodnota pravé strany je přiřazována levé straně.

Pravidla přiřazení

int x,y,w,z;
x = y = w = z = 7;
printf("%d",x);

• Hodnota proměnné x je samozřejmě 7.
• Tato hodnota je zprava postupně předávána všem proměnným.

Aritmetické operátory

• Jedná se o operace jako sčítaní a odčítání či dělení a násobení.
• Patří sem však také operace modulo.

int x;
x = 10 % 3;
printf("%d\n",x);
// output: "1"

• Proměnné x je přiřazen výsledek operace 10 % 3 - zbytek po dělení třemi.
• Pokud podělíme číslo 10 třemi, dostaneme výsledek 3 a zbytek 1 - tento zbytek je výslednou hodnotou.
• Tímto způsobem lze například snadno zjistit, zda je číslo sudé nebo liché (19 % 2 = 1; 22 % 2 = 0).

Složené přiřazení

• Jedná se pouze o zjednodušení zápisu.
  • x += y; má stejný význam jako: x = x + y;
• Obdobné je to i s dalšími složenými operátory:
  • -=, *=, /=, %=, »=, «=, &=, ^=, |=

Inkrementace a dekrementace

* Inkrementace se značí ++ (např.: a++;) a dekrementace – (např.: a–;) a používá se ke zvýšení nebo zvýšení hodnoty proměnné o 1.

x++;

Tento zápis má stejný význam jako zápis x = x + 1;.

Relační operátory

• Relační operátory se používají pro vzájemné porovnání dvou ale i více proměnných.
• Porovnávat můžeme například zda jsou si hodnoty proměnných rovny nebo zda je jedna větší než druhá a podobně.

• Výsledkem porovnání je vždy booleovská hodnota a to pravda nebo nepravda.

int x,y;
x = 4;
y = 2;
x <= y; //nepravda
x > y; //pravda
x == y+2; //pravda
x/2 != y; //nepravda

Logické operátory

• Logické operátory mají stejnou funkci jako spojka ve větě.
• Spojují několik výroků v jeden (složený výrok).
• Výsledkem je pravda nebo nepravda.
• Patří sem také operátor negace, který neguje logickou hodnotu výroku. Tedy z pravdy negací vznikne nepravda a naopak.

Příklad: Mějme následující složený výrok:

int x,y;
x = 1;
y = 2;
((x < y) && (y != x));

• Operátor && nám jednoduché výroky (x < y) a (y != x) spojuje v jeden složený výrok.
• Výslednou hodnotu výroku určíme z pravdivostních hodnot jednotlivých jednoduchých výroků.
• Jednoduchý výrok (x < y) dává výslednou hodnotu pravda stejně jako výrok (y != x).
• Výslednou hodnotou složeného výroku je tedy pravda, jelikož pravda a pravda = pravda.

Pravdivostní tabulky:

• Aby byl složený výrok se spojkou && pravdivý, musí být pravdivé i všechny jednoduché výroky ze kterých je je tento výrok složen.
• Z pravdivostní tabulky spojky || vyplývá, že stačí aby byl pravdivý pouze jeden jednoduchý výrok.

Negace

int x,y;
x = 1;
y = 2;
!(y > x);

Výslednou hodnotou je nepravda a to i přesto, že výrok 2 > 1 je pravdivý. Výsledná hodnota výroku je totiž negována.

Priorita operátorů

int x;
x = 2 + 3 * 4;
printf("%d\n",x);

• Výsledkem je číslo 14, protože nejprve dojde k součinu čísel 3 a 4, jelikož násobení má větší prioritu než sčítání, až poté se přičte dvojka.
• Pokud tedy chceme, aby nejdříve došlo k součtu čísel 2 a 3, pomůžeme si závorkami:

int x;
x = (2 + 3) * 4;
cout << x << endl;
Výsledkem je nyní číslo 20.