Toto je starší verze dokumentu!

Operátory

Operátor přiřazení

Hned prvním operátorem bez kterého se určitě neobejdeme, je operátor přiřazení. Jedná se o základní, ale zřejmě najčastěji používaný operátor a značí se rovnítkem (. Podívejme se na následující ukázku:

int x;
x = 7;
printf("%d\n",x);

Máme proměnnou x, které je přiřazena hodnota 7. Na této ukázce je výsledná hodnota, která se vypíše celá zřejmá. Podívejme se však na následující ukázku:

int x,y,z;
x = 7; //proměnné x je přiřazena hodnota 7 (x=7;y=0,z=0)
y = x; //proměnné y je přiřazena hodnota proměnné x, tedy 7 (x=7;y=7;z=0)
z = 3; //proměnné z je přiřazena hodnota 3 (x=7;y=7;z=3)
x = y+z; //proměnné x je přiřazen součet hodnot proměnných y a z (x=10,y=7,z=3)
printf("%d\n",x);

Tento příklad je už o něco složitější, nicméně stačí si uvědomit, že u přiřazení platí pravidlo right to left, neboli zprava doleva. Znamená to, že hodnota pravé strany je přiřazována levé straně. Příklad:

int x,y,w,z;
x = y = w = z = 7;
printf("%d",x);

Hodnota proměnné x je samozřejmě 7. Tato hodnota je zprava postupně předávána všem proměnným.

Aritmetické operátory

Tyto operátory zná každý člověk již od první třídy základní školy. Jedná se o operace jako sčítaní a odčítání či dělení a násobení. Patří sem však také operace modulo, která nemusí být každému známá.

Operaci modulo si pro jistotu vysvětlíme na následujícím příkladu:

int x;
x = 10 % 3;
printf("%d\n",x);

Proměnné x je přiřazena hodnota 10 % 3, což znamená zbytek po dělení třemi. Tedy pokud podělíme číslo 10 třemi, dostaneme výsledek 3 a zbytek 1 - tento zbytek je výslednou hodnotou.

Tímto způsobem lze například snadno zjistit, zda je číslo sudé nebo liché (19 % 2 = 1; 22 % 2 = 0).

Složené přiřazení

Jednoduchý operátor přiřazení již známe, proto se můžeme podívat na přiřazení složené. Bez znalosti operátorů složeného přiřazení se však bez problémů obejdeme, jedná se pouze o zjednodušení zápisu. Například:

x += y; má stejný význam jako: x = x + y;

Obdobné je to i s dalšími složenými operátory: -=, *=, /=, %=, »=, «=, &=, ^=, |=

Inkrementace a dekrementace Pokud proměnnou inkrementujeme, znamená to, že její hodnotu zvýšíme o 1. Naopak dekrementovat znamená snížit hodnotu o 1. Inkrementace se značí ++ (např.: a++;) a dekrementace – (např.: a–;).

x++;

Tento zápis má stejný význam jako zápis x = x + 1;. U dekrementace je pouze rozdíl ve znaménku. Operátory pro inkrementaci a dekrementaci lze zapsat jednak za proměnnou (postfix), ale i před proměnnou (prefix), tedy x++ nebo ++x. Tyto dva zápisy mají relativně stejný význam. Ovšem při přiřazování se liší:

int x,y;
y = 2;
x = ++y;
printf("%d\n",x);

Pokud použijeme prefixový způsob zápisu, bude proměnné x přiřazena hodnota 3, jelikož při přiřazování nejprve došlo k inkrementaci proměnné y a až poté k přiřazení.

int x,y;
y = 2;
x = y++;
printf("%d\n",x);

Pokud však použijeme postfixový zápis, bude proměnné x přiřazena hodnota 2, protože při přiřazování byla nejprve proměnné x přiřazena hodnota y (2) a až poté došlo k inkrementaci y.

Relační operátory

Relační operátory se používají pro vzájemné porovnání dvou ale i více proměnných. Porovnávat můžeme například zda jsou si hodnoty proměnných rovny nebo zda je jedna větší než druhá a podobně.

Výsledkem porovnání je vždy booleovská hodnota a to pravda nebo nepravda. Například:

int x,y;
x = 4;
y = 2;
x <= y; //nepravda
x > y; //pravda
x == y+2; //pravda
x/2 != y; //nepravda

Logické operátory

Logické operátory mají stejnou funkci jako spojka ve větě. Spojují několik výroků v jeden (složený výrok). Výsledkem je pravda nebo nepravda. Patří sem také operátor negace, který neguje logickou hodnotu výroku. Tedy z pravdy negací vznikne nepravda a naopak. Mezi logické operátory patří:

Příklad: Mějme následující složený výrok:

int x,y;
x = 1;
y = 2;
((x < y) && (y != x));

Operátor && nám jednoduché výroky (x < y) a (y != x) spojuje v jeden složený výrok. Výslednou hodnotu výroku určíme z pravdivostních hodnot jednotlivých jednoduchých výroků.

Jednoduchý výrok (x < y) dává výslednou hodnotu pravda stejně jako výrok (y != x). Výslednou hodnotou složeného výroku je tedy pravda, jelikož pravda a pravda = pravda. Podívejme se na následující pravdivostní tabulky:

A B A && B pravda pravda pravda pravda nepravda nepravda nepravda pravda nepravda nepravda nepravda nepravda Z této pravdivostní tabulky jasně vyplývá, že k tomu, aby byl složený výrok se spojkou && pravdivý, musí být pravdivé i všechny jednoduché výroky ze kterých je je tento výrok složen.

A B A || B pravda pravda pravda pravda nepravda pravda nepravda pravda pravda nepravda nepravda nepravda Naopak z pravdivostní tabulky spojky || vyplývá, že stačí aby byl pravdivý pouze jeden jednoduchý výrok.

Pro úplnost si ukážeme ještě již zmiňovanou negaci:

int x,y;
x = 1;
y = 2;
!(y > x);

Výslednou hodnotou je nepravda a to i přesto, že výrok 2 > 1 je pravdivý. Výsledná hodnota výroku je totiž negována.

Priorita operátorů

Priorita operátorů má vliv na to, která operace se provede dříve. Příklad:

int x; x = 2 + 3 * 4; cout « x « endl; Výsledkem je číslo 14, protože nejprve dojde k součinu čísel 3 a 4, jelikož násobení má větší prioritu než sčítání, až poté se přičte dvojka.

Prioritu operátorů však vůbec nepotřebujete znát. Existuje jednoduchý trik a to závorky. Pokud tedy chceme, aby nejdříve došlo k součtu čísel 2 a 3, pomůžeme si závorkami:

int x; x = (2 + 3) * 4; cout « x « endl; Výsledkem je nyní číslo 20.

V C++ existují ještě další operátory. My si však nyní bohatě vystačíme z operátory, které jsme si uvedli v této lekci.