Teorie programovacích jazyků

Asembler a strojový kód

Jazyk C/C++

Od návrhu ke strojovému kódu

Uvedený postup je jen jednou z mnoha možností

Vývojový diagram a základní konstrukce

viz algoritmy

• Tyto konstrukce mají svůj přímý protějšek (vyjádření) ve většině programovacích jazyků
• Programování dle vzoru vývojového diagramu je pak v podstatě pouhým přepisem diagramu do daného jazyka

Příklady

Příklad úplná podmínka

Proměnné

• Práce s proměnnou v programovacích jazycích na rozdíl od diagramů obvykle vyžaduje deklaraci
• Deklarace je zápis, ve kterém před použitím proměnné specifikujeme její jméno a typ
• Jméno je libovolné, avšak nesmí obsahovat určité znaky ( +, -, *, /, ?, !, „“, atd.)
• Typ proměnné určuje typ dat, který bude v proměnné uchován (celá čísla, textový řetězec, atd.) (např. proto, aby jí byl vyhrazen dostatek paměti)

Proměnná a paměť

• Proměnná představuje identifikátor, resp. pojmenované místo v paměti počítače
• Toto místo je rezervováno pro proměnnou na základě její deklarace (jméno a typ proměnné)
• Zjednodušeně: proměnná je vyhrazené místo v paměti. Jméno proměnné pak tuto adresu v programu zastupuje
  • Při programování nás v podstatě adresa vůbec nezajímá. Veškeré operace provádíme pouze s využitím jména proměnné. (výjimky samozřejmě existují)

• Podle typu proměnné je vyhrazena pamět – určitý počet bytů. Tento proces nastává při spuštění programu (zavedení do paměti)
• Konkrétní přidělená adresa v paměti není dopředu známa a při každém spuštění programu může být pro danou proměnnou jiná